Znojemské podzemí

Je spletí tajných chodeb, které se v délce několika desítek km proplétají asi na rozloze 86 ha pod historických jádrem města. Původní účel byl strategický a ochranný.

O vzniku podzemí se nedochovala žádná písemná zpráva. Nejstarší letopočet vytesaný na stěně jednoho sálku je z.r. 1402, chodby však dle doměnek byly raženy již na přelomu 14.století. Ražba probíhala během dlouhého časového období, o čemž svědčí nejmladší letopočet z r. 1868.

Podzemí bylo hloubeno patrně převážně žhářením. Jelikož hlavní prvotní význam chodeb byl ochranný, byly zde vyhloubeny studny na pitnou vodu a krby, které měly kouřovody napojeny na komíny měšťanských domů.
Toho bylo využito například v roce 1645, kdy Švédi lstí dobyli město. Obyvatelé se schovali v podzemí a topili zde v krbech. Švédové nemohli pochopit, proč se v liduprázdném městě stále kouří z komínů. V podzemí se rovněž nacházejí malé spojovací otvory, které sloužili ke snadné obraně chodeb. Zřizovali se tam, kde se do nižších pater muselo sestupovat po schodech Schody však často byly jenom dva a dále byla skluzavka, po které nepřítel nechtěně sklouzl mezi zbrojnoše, kteří ho zneškodnili. V pozdější době bylo podzemí využíváno jako sklady vína, piva a potravin. Po ukončení ražby se z podzemí stal čtyřpatrový systém chodeb. Dnes je velká část chodeb sanovaná a v místech bývalého jezuitského vodovodu protéká voda do řeky Dyje.

Naše ZO ČSS působila ve zdejším podzemí delší časové období a prováděla pro Městský úřad registr vchodů, kontroly jednotlivých úseků, čištění chodeb v okolí jezuitského vodovodu a další práce.

V současné době je převážná většina vchodů do podzemí z bezpečnostních důvodů ze sklepů domů zazděná /s výjimkou průvodcovského okruhu/ a jinak znepřístupněná, s výjimkou několika málo evidovaných prostupů zachovaných městem.

Jiří Prokop

Registr zvířecích čipů, tetování a identifikačních známek.
Script logo