2010.12.08 - Podzemní těžba vápence u Třebonína - V. Cílek

Podzemní těžba vápence u Třebonína - V. Cílek
08.12.2010 07:31


Podzemní vápencové lomy u Třebonína na Čáslavsku
Podzemní dobývání vápence bylo donedávna u nás téměř neznámé, protože hornická činnost se téměř výhradně spojovala s dobýváním rud či uhlí.


V současné době známe v Českém masivu nejméně deset lokalit, kde byl asi ve 30 lomech lámán podzemním způsobem mramor. Z nejznámějších jsou to lomy Boněnovského vrchu u Mariánských Lázní, Loreta u Klatov, vápencová šachta v Kožlí, lom v Albeřicích v Krkonoších a další místa. Nově byli jeskyňáři zabývající se historickým podzemím upozorněni na dva podzemní lomy ve vápenci v údolí pod Třebonínem na Čáslavsku. Spodní lom je tvořen dvěma zatopenými komorami o délce asi 30 m. Horní lom ležící asi 400 m od středu obce je vlastně rozsáhlý zařícený převis kopírující okraj starého lomu, o němž máme první zprávu z roku 1843. Celková délka podzemní chodby je 60 m při průměrné šířce 10 m a výšce 1 4 m. Chodba je podepřena skalními pilíři. Na levém břehu potoka asi 300 m nad horním lomem nalézáme drobnou krasovou dutinu obývanou jezevcem. Představuje jediný nalezený krasový jev v této oblasti. S podzemním dobýváním mramoru, který sloužil buď jako stavební či ozdobný kámen anebo ještě častěji na pálení vápna se setkáváme v oblastech chudých na vápenec. Lomy obvykle sledují vápencovou polohu, která se noří do rul či amfibolitů. Lomy jsou zajímavým dokladem místní "selské" těžby surovin a velmi často zimovišti netopýrů proto zasluhují ochrany.

V.Cílek


Script logo