2019.07.30 - Těžba skarnového ložiska železných rud u Budče

Těžba skarnového ložiska železných rud u Budče.

Historie obce Budeč je provázána  s těžbou železných rud v jejím nejbližším okolí. Počátek těžby ložiska můžeme datovat do začátku 14. stol. v souvislosti s rozvojem železářství na ronovském panství a u Žďáru nad Sázavou. Můžeme se domnívat, že šlo převážně o šachetní dolování, které se koncentrovalo jv. od Budče v polní trati „Veselská“. Novější historie souvisí s železárnami v Ransku a Polničce, které zpracovávaly zdejší rudu. Zde již známe přesné datum otvírky nového díla (1838) sv. od Budče na návrší „Kopeček“ zvaném též „Pergl“. Důl vlastněný Ditrichštejny se jmenoval „František“ a dosáhl hloubky asi 20 m. V létech 1845 se razila od Budče ssv směrem dědičná štola k odvodnění dolu a v roce 1847 dosáhla délky asi 640 m. Těžba v dole František byla ukončena v roce 1861 v souvislosti s ukončením činnosti polničské železárny. V  létech 1953 až 1961  provádí Geologický průzkum n.p. Brno vyhledávací průzkum pomocí povrchových vrtů a posléze i pomocí šachty, pro posouzení kvality a nadějnosti ložiska. Dílo dosáhlo hloubky 96 m a vyražena dvě patra sledných v délce několika set metrů. Průzkum ověřil existenci ložiska Fe rud, převážně vysokoprocentního magnetitu v množství cca 700 000 tun bilančních zásob. Průzkum je ukončen v roce 1961, těžba zde však již zahájena nebyla.

Vedle tohoto mohutného ložiska okolo kóty 599, se jihovýchodně od Budče ve vzdálenosti 370 m nalézá menší, již vytěžené ložisko, k němuž chybí historické prameny a v terénu se jeví jako asi 200 m dlouhý pinkový tah. Geomagnetický a vrtný průzkum provedený v 50. letech min. století konstatoval, že ložisko je vytěžené a neperspektivní. Při výstavbě obchvatu obce Nového Veselí došlo zachycení severního okraje tohoto poddolovaného území. Původní předpoklad byl, že jde o nejstarší fázi těžby, kdy se ložisko dobývalo pomocí šachet, sledujících žílu. Po odbagrování svrchní části však byla nalezena část výdřevy ze zasypané štoly ve směru sv-jz, která pravděpodobně ústila do větší dobývky.  K nálezu došlo náhodně, v důsledku propadu techniky do stařiny. Při odtěžení neúnosných vrstev zásypu, se odkryly, ještě další dvě zasypané šachtice se zbytky výdřevy. Ta je spojená zajímavým způsobem pomocí čepu a zádlabu. Z dřevěných konstrukčních prvků jsme odebrali vzorky dřev na dendrochronologické datování. Těžba probíhala ve skarnovém tělese, které je ovšem silně zvětralé. Z mineralogického hlediska je zajímavá i přítomnost tmavého opálu ve skarnech. Je zde také značný přítok spodní vody zejména z jižní strany z poddolovaného území. Zúčastněné stavební firmy jsou nyní postaveny před nutnost zajistit podrobnější geotechnický a geofyzikální průzkum a vypracovat řešení stabilizace podkladu vozovky.

            Díky stavbě nové silnice se nám podařilo zdokumentovat dnes již částečně zapomenutou historii dolování železných rud na žďársku.

Krutiš M., Sobotka J.

Registr zvířat Cipy-Znamky.cz | Registr zvířecích čipů, tetování a identifikačních známek.
Script logo